Exogenní poruchy spánku
Poruchy spánku mohou mít mnoho různých příčin. Rozlišují se poruchy spánku, které vznikají v důsledku endogenní poruchy, nebo ty, které jsou vyvolány vnějšími nebo exogenními faktory. Ty lze rozdělit na následující:
Jetlag se projevuje, pokud v krátkém časovém úseku projdete více časovými pásmy a přirozené vnitřní hodiny již nejsou v souladu se skutečným denním časem. To způsobuje zmatek v hormonální rovnováze, která je základem normálního a typického denního rytmu. Jetlag je tím závažnější, čím více časových pásem se překračuje, protože přizpůsobení vnitřního rytmu může probíhat jen pomalu. Mezi typické příznaky patří noční nespavost a ospalost během dne, celková nepohoda a další somatické příznaky, jako jsou potíže se soustředěním a kardiovaskulární problémy. Jsou možné dopady na zdraví: denní ospalost, problémy s usínáním a udržením spánku v noci, omezená fyzická zdatnost, snížené kognitivní schopnosti, výkyvy nálad a gastrointestinální a psychosomatické problémy. Může být také zhoršena reakční doba. V nejhorších případech se mohou objevit kardiovaskulární onemocnění, cukrovka a rakovina.
V tomto případě je melatonin účinný při regulaci posunu rytmu spánek-bdění, jak k nim dochází, zejména při letu přes více časových pásem. Četné studie prokázaly, že melatonin může urychlit přizpůsobení se novému časovému pásmu. Melatonin se rovněž osvědčil při zmírňování dalších příznaků jetlagu. Melatonin je také vhodný pro pracovníky na směny, kteří často trpí poruchami spánku, protože tito lidé – podobně jako lidé se syndromem jetlag – jsou vystaveni častým změnám denního rytmu. Je důležité dbát na přesné načasování příjmu, aby byl posun fází způsobený melatoninem účinný. Příkladem takového ideálního času může být například doba mezi 21. a 22. hodinou nového časového pásma u osob s jetlagem a jedna hodina před novou fází odpočinku u pracovníků na směny. Tento typ chronoterapie lze podpořit světelnou terapií, při níž se na krátkou dobu aplikuje silné světlo přímo na oči. Při jetlagu se provádí ráno v novém časovém pásmu a bezprostředně před aktivní fází u pracovníků na směny.
Farmakologicky navozené poruchy spánku
Uvolňování melatoninu může negativně ovlivnit také řada léků a/nebo stimulantů. Bylo prokázáno, že některé léky na spaní, jako jsou benzodiazepiny, a také srdeční přípravky, jako jsou beta-blokátory, potlačují tvorbu melatoninu. Nadměrná konzumace alkoholu a/nebo kofeinu z kávy nebo černého čaje může mít rovněž negativní vliv na uvolňování melatoninu a vést k narušení spánku nebo nezdravému spánku. Při snaze podpořit endogenní produkci melatoninu užíváním předběžných látek, jako je tryptofan a/nebo 5HTP, je důležité si uvědomit, že starší lidé již nejsou schopni syntetizovat melatonin z výše uvedených látek. Výsledkem večerního podání těchto přípravků je pak zvýšená hladina serotoninu, která vede spíše k bdělosti než ke zvýšené hladině melatoninu, přičemž konečným výsledkem je farmakologicky navozené narušení spánku.
Při endogenních poruchách spánku je množství produkovaného melatoninu buď sníženo, nebo se melatonin uvolňuje v nesprávnou dobu, přestože je člověk v normálním denním/nočním rytmu.
Syndrom opožděného nástupu spánku
Při syndromu opožděného nástupu spánku je přítomna porucha spánku, která je způsobena posunutým rytmem melatoninu. Obvykle se objevuje u dospívajících a mladých dospělých, kteří patří k chronotypu „noční sovy“. Z noci si dělají den a zůstávají vzhůru až do časných ranních hodin a pak spí až do odpoledne. Postižení uvádějí chronickou nespavost.
Syndrom opožděného nástupu spánku těchto sov se nejsnáze léčí pomocí ranní světelné terapie. Doporučuje se provádět světelnou terapii brzy ráno, aby se rytmus spánku a bdění posunul dopředu. Podobných účinků lze dosáhnout užíváním melatoninu v prvních večerních hodinách, ať už se jedná o melatonin rychle se uvolňující nebo pulzující. Možná je také kombinace obou terapií.
Poruchy spánku a bdění u nevidomých (syndrom Non-24)
Non-24 je závažná, závažná a chronická porucha rytmu den/noc, která je zvláště častá u nevidomých. Lidé se syndromem non-24 nejsou schopni přizpůsobit nebo synchronizovat své vnitřní hodiny 24hodinovému dennímu rytmu. Tito lidé žijí ve svém vlastním rytmu, který trvá mezi 24 a půl a 25 hodinami. To vede k tomu, že každý den usínají a vstávají o 30-60 minut později. Podle toho se posouvají i všechny ostatní rytmy těla, jako je tělesná teplota, uvolňování hormonů nebo výška aktivity.
Cílem chronobiologicky správné terapie je synchronizovat vnitřní hodiny postižených lidí s 24hodinovým denním rytmem. Pokud je to nutné, lze toho dosáhnout ráno pomocí světelné terapie a také pomocí látek, které potlačují denní ospalost. To však funguje pouze u těch, kteří jsou ještě schopni minimálně vnímat světlo a tmu. U všech ostatních pacientů by mělo noční podávání melatoninu nebo podobně působících látek podpořit spánek a sloužit jako časomíra, podle které se vnitřní hodiny řídí.
K úpravě endogenního rytmu nevidomých na rytmus normálního dne a noci lze použít různé látky: Na jedné straně je možné použít melatonin jako hormon, který večer udává čas. Požitím melatoninu, ať už se jedná o rychle se uvolňující nebo pulzující preparát, je tělu signalizováno, že je nyní noc. V poslední době jsou k dispozici také některé látky podobné melatoninu, například Tasimelteon (Hetlioz®), který je rovněž třeba užívat večer a působí přes melatoninové receptory v mozku na nastavení vnitřních hodin podle rytmu den/noc.
Poruchy spánku ve stáří a ve zvláštních životních situacích
Přestože u lidí zatím nebyl prokázán účinek prodlužující život, je jisté, že melatonin má pozitivní vliv na kvalitu života, zejména u starších lidí. Zdá se, že tento hormon je účinný při léčbě nejrůznějších procesů, které souvisejí se stárnutím, jako jsou poruchy rytmu spánku a bdění, snížení krevního tlaku a při nápravě nedostatků imunitního systému. Předpokládá se také, že hormon pomáhá oddálit molekulární destrukci, úbytek buněk a poškození organismu, což jsou faktory, které přispívají ke stárnutí.
V důsledku s věkem souvisejícího poklesu noční hladiny melatoninu trpí starší lidé často poruchami spánku. V současné době se předpokládá, že každý druhý člověk starší 65 let trpí poruchami spánku. V tomto případě se osvědčila léčba melatoninem. Studie prokázaly, že užívání melatoninu zajišťuje nejen zlepšení kvality spánku, ale také snížení depresí a obav. Pozitivní účinek tohoto hormonu lze připsat jeho schopnosti normalizovat cirkadiánní rytmus. Takto zregenerovaný rytmus pak může pozitivně ovlivnit všechny ostatní fyziologické procesy a může výrazně zvýšit kvalitu života a případně být faktorem prodlužujícím délku života.
Zvláštní skupinou pacientů jsou ženy procházející menopauzou. Tuto životní etapu provázejí hluboce zakořeněné hormonální změny, které vedou nejen k problémům se spánkem, ale mohou vyvolat i další příznaky. Rozsah, v jakém se sekrece melatoninu touto událostí mění, je stále předmětem různých zkoumání. Nicméně studie s ženami v perimenopauze dokázaly, že činnost hypofýzy i funkce štítné žlázy se mohou zlepšit požitím melatoninu. Většina žen léčených melatoninem navíc uváděla celkové zlepšení nálady a výrazné zmírnění deprese. Tuto tezi podporuje skutečnost, že vysoká koncentrace melatoninu ve stáří – jak prokázaly všechny předchozí studie – zlepšuje celkovou pohodu a může vést ke zmírnění nemocí spojených s věkem. Tento účinek odráží účinek melatoninu jako regulátoru spánku i jako silného antioxidantu. U všech lidí, včetně žen v menopauze, bylo možné prokázat, že klidný spánek výrazně zlepšuje celkovou pohodu následujícího dne.
Poruchy spánku při zimní depresi
Takzvaná zimní deprese, známá také jako sezónní afektivní porucha (SAD), se zabývá zvláštní formou deprese, která se nejvíce vyskytuje na podzim a v zimních měsících. Hlavními příznaky jsou potlačená nálada, snížení hladiny energie a bojácnost, dále prodloužení doby spánku, zvýšená chuť na sladké (lačná chuť na sacharidy) a přibývání na váze. Na druhou stranu deprese, která není sezónně charakterizována, je doprovázena spíše ztrátou chuti k jídlu, úbytkem hmotnosti a zkrácením spánku. Vzhledem k tomu, že tento typ deprese se častěji vyskytuje v oblastech, které mají dlouhé zimy s dlouhými nocemi (například polární oblasti), předpokládá se, že tito lidé trpí poruchou produkce melatoninu. Tito lidé často uvolňují melatonin častěji a po delší dobu.
Zajímavé je, že pozitivní účinek exogenního melatoninu se přesto podařilo prokázat. Již malá podvečerní dávka melatoninu v rychle se uvolňující lékové formě může přispět ke zlepšení synchronizace vnitřních hodin a biologického denního rytmu se světelnými podmínkami přítomnými v zimním období, což výrazně zlepšuje emoční stav. Kromě toho se jako léčebná metoda osvědčila také světelná terapie. Při ranní aplikaci nejenže snižuje ranní hladinu melatoninu, ale pozitivně ovlivňuje celý rytmus.